Aktuální akce a novinky v nabídce

Stačí nám zanechat Váš e-mail a my Vás o tom budeme informovat.

Bohdan Chmelnický a Potopa

Jak povstání kozáků, tak napadnutí Rzeczpospolité Švédy bylo důležitým mezníkem v polské historii. V článku se dočtete oč vlastně šlo.

            V polovině 17. století se polský státní útvar - Rzeczpospolita (unie Polska a Litvy) – nacházel v nelehké situaci. Již několik desetiletí musel stát čelit vzpourám kozáků z oblasti dnešní Ukrajiny. Kvůli útlaku ze strany státu se v roce 1648 pod vedením Bohdana Chmelnického kozáci vzbouřili. Chmelnický pocházel z Mazovska a během působení v službě království byl zajat Turky. Když se vrátil, jeho panství bylo obsazeno jiným polským šlechticem, který navíc zabil jeho syna. Utekl tedy do Záporoží, kde začal sdružovat kozáky a krymské Tatary. Stal se hejtmanem, razil vlastní minci a vystupoval protipolsky.

            Jeho první vojenská akce dosáhla překvapivý úspěch. Rzeczpospolita vyslala proti vzbouřencům vojsko. Toto vojsko ale počítalo s registrovanými kozáky, kteří mezitím přeběhli do tábora Chmelnického, a tak započala 29. dubna bitva u Žlutých vod. Bitva trvala přes dva týdny a Chmelnického vojsko nakonec porazilo podstatně menší polskou armádu. Postavením knížete Jeremiáše Wisniovieckeho do čela polských vojsk se karta obrátila. Kozáci byli poraženi a Chmelnický hledat pomoc u ruského cara. Ten zpočátku váhal, ale pak se v roce 1654 rozhodl kozáky podpořit.

            S povstáním souvisí také událost, která je díky spisovateli Henryku Sienkiewiczovi známá pod pojmem „potopa“ (polsky „potop“ nebo „potop szwedzki“). Díky ukončení třicetileté války se Švédům uvolnily ruce k uplatňování moci v Rzeczpospolité. Roku 1655 Karel X. Gustav vtrhl s pomocí části polské šlechty ze severu. Velkopolsko se vzdalo po bitvě u Ujście. Nedlouho potom odřekl litevský magnát Janusz Radziwiłł unii s Polskem a podřídil se Švédům, aby byl chráněn vůči Rusům postupujícím z východu. V průběhu roku Švédi ovládli Poznaň, Łowicz a také Varšavu a Krakov. Polský král Jan II. Kazimír byl nucen utéci do habsburského Slezska.

            Bodem obratu situace se stalo obléhání kláštera Jasna Góra, který i po několikatýdenní snaze nebyl dobyt. Pobouření v řadách polských knížat způsobilo nové odhodlání. Na druhé straně se k Švédům přidal pruský kníže Fridrich Vilém. Ten ale nakonec odstoupil většinu Velkopolska a vztahy se po vzájemných ústupcích urovnaly.

            Od roku 1657 se válka nesla v duchu vyčišťování Polska od švédských vojsk a jenom severní části byly drženy. I když se na jejich stranu přidal sedmihradský kníže Jiří II. Rákoczi, nedařilo se Švédům proti nově spojeným polsko-německo-braniborským vojskům získat převahu . Celý konflikt ukončil mír v Olivě z 3. května 1660.

Zdroje:

Kosman, M.: Dějiny Polska. Praha 2011.

Tucker, S. C., ed.: A Global Chronology of Conflict: From the Ancient World to the Modern Middle East. Santa Barbara 2010.

Nagielski, M.: Warszawa 1656. Łodź 2009.